Desatero kvalitního lektora – příklad tentokrát špatné praxe

Dovolte nám představit pana Ignora Všeznala. Učí lidi. Říká si lektor, tutor, školitel, kouč, moderátor, mediátor, facilitátor, konzultant, trenér. Dříve se tomu říkalo učitel a bylo jedno, kolik měl žák let. Přinášíme vám deset příběhů Ignora, které vedly AIVD k sepsání deseti pravidel kvality, aby k takovým příběhům nedocházelo. Jakákoli podobnost s lektory, které znáte, je čistě jenom náhodná.

Ignor Všeznal má mít znovu školení u klienta, se kterým spolu se svými kolegy pracuje již několik měsíců. Ignora na tuto práci najímá vzdělávací Instituce, která vše vždy domluvila a zajistila. Ignor vždy dostal pouze lektorský kufr s materiály, učebními texty, informacemi o skupině, zpracovaný plán vzdělávací aktivity podle zjištěných potřeb. Podle toho si sestavil minutový scénář.

Tentokrát ho požádala pracovnice instituce, ať jede na analytickou schůzku s klientem sám. Vždyť už klienta zná z předcházejících aktivit. Ignor se potkal s HR manažerkou. Stěžovala si, že jí bohužel zkrouhli peníze na trénink. Musí proto místo obvyklých 5 dnů realizovat pouze 3. Ingor se při té příležitosti dozvěděl, kolik stojí den školení. Byl naprosto znechucen, že z celkové částky dostává ani ne půlku a všechno odedře. Nabídl, že je schopen za sníženou částku odškolit všech 5 dnů. Vždyť prostředníka k tomu nepotřebují, stejně kurz je věc lektora. Personalistce se to moc nelíbilo, ale ta nabídka ji připadala výhodná. Ignor přislíbil, že vše bude jako, když to dělala instituce. Tak se domluvili.

Za pár dní volala Instituce, kde jsou podklady z analytické schůzky. Ignor řekl, že to z důvodů seškrtání rozpočtu zatím pozastavili. Na samotném kurzu se účastníci divili, proč místo obvyklých manuálů dostali pouze pár samostatných papírů s obrázky Ignorovy prezentace. Chtěli vidět výukový film, o kterém mluvili účastníci předešlého běhu. Ignor slíbil, že ho příště přinese. Naštěstí měl kopii. Trošku mu vadilo, že tam půjdou občas titulky, že se to smí pouštět na kurzech Instituce. Vymluví se u účastníků, že si to zapůjčil. Vše dopadlo dobře.

Jenom se neměl šéf Instituce potkat s personalistkou na konferenci. Na dotaz, kdy se začne znovu školit, dostal vyhýbavou odpověď. Když se nabídl, že uvolnění rozpočtu projedná přímo s ředitelem, kterého léta zná, přiznala mu, že přijali nabídku Ignora.

Ignorovi přišel z Instituce dopis, že je oprávněna po něm vymáhat 200.000,-Kč za porušení smlouvy o dílo, kde je zapovězeno školit klienty Instituce sám či pro jinou instituci vzdělávání po dobu jednoho roku od posledního kurzu. Vymáhání soudní cestou však nebude realizovat, protože by musela jako svědka povolat firmu, pro kterou školil a té nechce dělat potíže.

Ignor si oddechl. Ve firmě již sice další kšefty nemá, ale oslovil další klienty Instituce a se všemi se šéf nepotká a stejně ho nezažalují. Vždyť oni ho okrádali léta, když mu dávali tak málo…. Časem se přišlo na to, že Ignor se vyskytuje v nabídkách několika vzdělavatelů, přesto, že jim tvrdil, že bude školit výhradně pro ně. Rozkřiklo se i to, že občas odláká nějakého klienta.

Prý už mu to tolik nejde, protože vzdělavatelé i personalisté pracují s lektory, kteří dodržují Desatero kvalitního lektora AIVD.

1. pravidlo zní:
„Kvalitní lektor je vždy čestný ve vztahu k zaměstnavateli, zadavateli i účastníkům vzdělávání (ke klientovi). Dodržuje etický kodex a další dohodnutá pravidla.“

Vytvořeno pro Pracovní skupinu pro kvalitu AIVD ČR, upravila Erika Konupčíková